Zemní plyn pro průmysl.

Více informací

Zemní plyn přináší světlo Sklárna Limburg vyrábí díky zemnímu plynu exkluzivní vnitřní svítidla

Zemní plyn je jako přesný poskytovatel tepla pro průmyslové podniky často nepostradatelný. Také skláři v hessenském Limburgu se při vytápění tavicích pecí a při ochlazování spoléhají na tento zdroj energie. Neboť zemní plyn poskytuje přesné teplo, které může být oproti jiným zdrojům energie použito velmi hospodárně a najde uplatnění v celé výrobě.

Již téměř 70 let vyrábí sklárna Limburg kvalitní sklo ze surovin, jako je uhličitan draselný, vápenec a soda. Skláři z tohoto materiálu tvarují designová svítidla vysoké kvality. Výroba přitom sází na tradiční řemeslné umění, „dlouhý dech“ a vysoce účinnou techniku. 

Výroba skla při 1 520 stupních Celsia

Výroba skla je velmi náročná – a těžko představitelná bez zemního plynu. Sklárna spotřebuje za rok zhruba 30 milionů kilowatthodin zdroje energie. Díky zemnímu plynu se v tavné vaně ročně roztaví přibližně 400 tun písku z rýnské nížiny. Panují zde velmi vysoké teploty, kterých lze nejrychleji a nejlevněji dosáhnout pomocí zemního plynu. Směs surovin je sem přiváděna násypkou a reaguje při 1 520 stupních Celsia. Rozkládá se na tekutou sklářskou sklovinu, která kanálkem na dně odtéká do pracovní vany. Tam se ochlazuje přibližně na 1 200 stupňů Celsia a zhoustne.

Sklárna spotřebuje za rok zhruba 30 milionů kilowatthodin zdroje energie.

Ročně se zde roztaví přibližně 400 tun písku.

Směs surovin je sem přiváděna násypkou a reaguje při 1 520 stupních Celsia.

Dřina a pot

Nyní přichází ke slovu práce sklářů, kteří se při ní řádně zapotí. Přibližně 40 řemeslníků pracuje jako ruční foukači nebo ve strojní výrobě skla u horké tavicí pece. Velmi náročná a zároveň fascinující je výroba třívrstvého opálového skla – speciality sklárny Limburg, která vyžaduje přesnou a zručnou práci.
 
Pomocí sklářské píšťaly navine sklář určité množství hustého křišťálového skla z pracovní vany. Potom ze žhavé hmoty vyfoukne skleněné těleso. Polotovar se působením vzduchu zvětší, tloušťka stěny se zmenší a nechá se vychladnout přibližně na 600 stupňů Celsia.

Nyní se píšťala ponoří do opálového skla, které se ovine kolem křišťálového skla a pomocí mokré dřevěné lžíce se rovnoměrně rozdělí. Tím se sklo opět zahřeje na teplotu zhruba 840 stupňů Celsia.
 
Jako poslední krok obdrží polotovar další vrstvu čirého skla a také svůj konečný tvar. Skláři musejí v této fázi pracovat obzvláště soustředěně, protože na tento pracovní krok mají k dispozici jen pár sekund. Horké a ještě tvarovatelné sklo se rychle umístí do železné formy a vyfoukne dechem a stlačeným vzduchem. V litinové formě se sklo ochladí na 600 stupňů Celsia a po ztuhnutí se může z formy vyjmout. 

1. Přibližně 40 řemeslníků pracuje jako ruční foukači nebo ve strojní výrobě skla u horké tavicí pece.
 
2. Sklář odebere tekutou sklářskou sklovinu z pracovní vany a navine ji otáčením sklářské píšťaly. Práce je fyzicky náročná a skláři se při ní řádně zapotí.

3. Skleněné těleso se vyfukováním zvětší a polotovar se nechá vychladnout přibližně na 600 stupňů Celsia.
 
4. K tvarování skla používají skláři mokrou dřevěnou lžíci.

5. Pokud skláři dojde dech, sklo se vyfoukne stlačeným vzduchem. Použití stlačeného vzduchu je nezbytné především u větších výrobků.

Čisté spalování díky zemnímu plynu

Tavicí pec je srdcem výroby a běží nepřetržitě 365 dní v roce. Vyhasnutí pece by mělo fatální následky, tekutá sklovina by vychladla a ztuhla v tavné vaně.

„Tavná vana by tak byla nepoužitelná a museli bychom ji vyměnit. To by bylo značně nákladné především kvůli výpadku výroby. Díky zemnímu plynu udržujeme vysoké teploty na konstantní úrovni,“ vysvětluje Harald Merz, provozní vedoucí oblasti skla ve sklárně Limburg.

Ochlazování horkých skleněných těles zemním plynem

Výhody zemního plynu využívá sklárna i při ochlazování ztuhlých skleněných těles. Protože by prudké ochlazení způsobilo ve skle trhliny, ochlazují ho skláři pomalu podle provedení až na cca 40 stupňů Celsia. Za tímto účelem se sklo pokládá na ochlazovací pásy.
 
Dopravní pás přepravuje skleněná tělesa pecí, v níž jsou k dispozici různé teplotní zóny. Přesná dodávka tepla do jednotlivých spalovacích komor je důležitá pro kvalitu výrobku a zajišťuje ji zemní plyn. Díky tomu je sklo opatrně ochlazeno na správnou teplotu. Podle tloušťky skla tento postup trvá až šest hodin. Potom je sklo zkontrolováno, roztříděno a po další vizuální kontrole přepraveno k montáži, kde do něj zaměstnanci instalují svítidla.

„Zemní plyn má zřejmé ekonomické výhody“ Rozhovor s Haraldem Merzem, provozním vedoucím oblasti skla ve sklárně Limburg

Rozhovor s Haraldem Merzem, provozním vedoucím oblasti skla ve sklárně Limburg Jaké překážky musíte při výrobě skla překonávat?
Výroba skla je nákladná a energeticky náročná. Tavná vana je vytápěna 365 dní v roce, proto je konstantní dodávka tepla velmi důležitá. Kromě správné teploty je také nezbytná velká řemeslná zručnost. Specialitou sklárny Limburg je opálové vrstvené sklo. Při jeho výrobě se vrstva kalného bílého skla ovine dvěma vrstvami čirého skla. To je pro skláře velmi náročné a vyžaduje to přesnou práci pod časovým tlakem.

Kde používáte ve výrobě zemní plyn?
Zemní plyn je ve výrobě potřeba v různých tlakových stupních. Používá se především v tavné vaně. Díky přesnému teplu, které získáváme ze zemního plynu, můžeme při 1 520 stupních Celsia roztavit směs písku, uhličitanu draselného, sody a vápence na sklářskou sklovinu. Kromě toho potřebujeme tento zdroj energie pro provoz našich chladicích linek, kde sklo postupně ochlazujeme. Zemní plyn používáme ale také zcela klasicky, a to k výrobě topné energie a procesního tepla.

Jaké výhody nabízí zemní plyn ve výrobě?
Zemní plyn má oproti jiným zdrojům energie tu výhodu, že při jeho spalování nevznikají téměř žádné zbytky. Díky tomu jsou naše hořáky jen minimálně zanesené spalinami. Kromě toho má zemní plyn zřejmé ekonomické výhody, protože jeho nákup je cenově výrazně výhodnější než jiné zdroje energie. A protože jsme přímo připojeni k distribuční síti zemního plynu, odpadají nám navíc náklady na skladování.

Využíváte energii ze zemního plynu ještě jinak?
Ano, v letních měsících používáme odpadní teplo z tavných a pracovních van k zásobování vytápění teplem a k pokrytí potřeby procesního tepla. Normálně k tomu používáme topný kotel, který se vytápí plynem a disponuje parním výkonem 2,4 tuny za hodinu. V létě toto zařízení ale provozujeme jen v pohotovostním režimu, neboť pomocí tzv. předehřívačů a výměníků tepla se odpadní teplo z van změní v páru. Toto řešení odlehčí kotel, je účinné a cenově výhodné. V současnosti topíme prakticky soběstačně.