Tiskový servis společnosti WINGAS.

Vždy aktuální informace

27.09.2018

Vliv ceny emisních povolenek na energetické trhy

Když se řekne oxid uhličitý

Oxid uhličitý (CO2) je bezbarvý plyn, který je přirozenou součástí naší atmosféry. CO2 vydechujeme a rostliny z něj opět díky fotosyntéze vytváří kyslík.

Podle některých studií vyšší produkce CO2 způsobuje tzv. skleníkový efekt (neboli rozklad ozónu v atmosféře) s následným globálním oteplováním. Jiné teorie zase mluví o tom, že koncentrace CO2 roste setrvačně při zvyšování teploty moří a kontinentů a s lidskou činností nemá moc společného, tedy že se zaměňuje příčina a následek.

Nicméně je nejspíš pravda, že nadměrné vypouštění CO2 je spíše škodlivé. V Evropské unii, ale i celosvětově, byla přijata první teorie, tedy že CO2 je jednou z příčin globálního oteplování a že je nežádoucí, a jsou přijímána opatření na snižování jeho produkce.

Emisní povolenky jako nástroj ke snižování emisí CO2

Nejsnazší opatření ke snižování emisí CO2 by bylo zavedení plošné uhlíkové daně. To by však díky nutnosti jednomyslného přijetí všemi členskými státy EU nebylo příliš pravděpodobné, a tak Evropská komise přišla s konceptem emisních povolenek, kdy každý emitent CO2 musí každoročně odevzdat množství povolenek dle verifikovaného skutečného množství vypuštěných emisí. Princip spočíval v tom, že každý rok mělo být dáno do systému menší množství povolenek, čímž mělo být zajištěno, že bude mírný „podtlak“ a podniky budou muset investovat do opatření na snižování emisí. S povolenkami pak bude možné obchodovat na trhu (dále jen „EU ETS“).

Jako výchozí množství, které vcházelo do systému, byly skutečné hodnoty emisí z roku 1990. Jednotlivé členské státy na ochranu zájmu svých průmyslových a energetických podniků deklarovaly množství, které výrazně překračovalo skutečně potřebná množství, takže se ukázalo, že v první etapě obchodování (mezi roky 2005 až 2007) byl na trhu významný přebytek povolenek, než kolik jich bylo skutečně zapotřebí. To vedlo k tomu, že z počátečních cen kolem 30 eur za tunu cena spadla až na hodnotu blízkou nule, protože emisní povolenky z první etapy nebylo možné převádět do dalších období.

Poté přišla druhá etapa obchodování (roky 2008 až 2012). Zde již bylo možné převádět povolenky do dalšího obchodovacího období. Na počátku se zdálo, že trh začíná fungovat. V roce 2008 ceny všech komodit, ale i emisních povolenek výrazně rostly. Cena povolenek vyšplhala až ke 30 eurům za tunu, pak ale přišla několikaletá recese. Výroba průmyslu ale i spotřeba elektřiny se snížily, a to s sebou stáhlo cenu povolenek výrazně pod 10 eur za tunu, především díky obrovskému kumulativnímu přetlaku emisních povolenek.

Evropská komise přišla s několika nápady na nápravu. Ujal se systém, který nese označení „backloading“. Ten znamenal stáhnutí objemu 900 mil. tun ze systému EU ETS s navrácením do systému v letech 2019 a 2020. Jednalo se o celkem významné množství, neboť v té době byla celková spotřeba všech emitentů na úrovni 1,9 mld. tun.

Cena však klesala i nadále. Proto politici přišli s dalším nápadem, jak situaci pomoci, a sice vložit část povolenek do rezervy, do tzv. Market Stability Reserve (MSR). Do rezervy tak byly přesouvané po částech volné povolenky, dokud objem volných emisních povolenek neklesl pod 833 mil. tun. V případě, že by objem volných povolenek klesl pod 400 mil. tun, tak by se povolenky zase postupně po 100 milionech tun na trh vracely. Součástí reformy bylo i převedení „backloadovaných“ povolenek do MSR. Ani toto opatření však nemělo kýžený efekt a cena povolenky stále nerostla. Tentokrát to bylo nejspíše razantním snížením energetických komodit, zejm. ropy.

Obrat nastal až koncem roku 2017, kdy Evropská komise zveřejnila návrh parametrů 4. obchodovacího období (mezi roky 2021 a 2030) a dnes se cena pohybuje nad 20 eur za tunu.

Energetické trhy po vstupu povolenek na trh

Emisní povolenky byly v prvních etapách přidělované zdarma. Plynové a zejména uhelné elektrárny, tak měly možnost buď vyrobit elektřinu a/nebo teplo a zkonzumovat povolenky, nebo na trhu prodat emisní povolenku a ušetřit na palivových nákladech. Tím se cena povolenky dostala do rozhodování výrobců, a tedy svým způsobem se stala součástí tržní ceny elektřiny. Ceny emisních povolenek a elektřiny tak do značné míry korelují.

Evropské energetické trhy jsou z významné části ovlivněné řadou faktorů. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima došlo v Německu k rozhodnutí o rychlém odstavení z provozu tamních jaderných elektráren, což je jeden ze zdrojů, které neprodukují CO2. Obdobné opatření je stále v Belgii a ve Francii. Výrobu je tak nutné nahradit jinými typy zdrojů. Německo se snaží drtivou většinu výroby elektřiny realizovat solárními a větrnými elektrárnami, což zatím nelze dosáhnout, a tak si vypomáhají uhelnými elektrárnami. Ale i německé uhelné elektrárny mají již své dny sečteny a je otázkou několika let, kdy skončí definitivně.

Do popředí zájmu se tak pro své výborné manévrovací schopnosti dostávají plynové elektrárny. Jejich provoz je dnes relativně drahý, ale ukazuje se, že při určitých hladinách ceny emisních povolenek (na úrovni 20 až 25 eur za tunu) dochází na trhu k náhradě výroby z uhelných elektráren za plynové.

Očekávaný vývoj do budoucna

Dnes cena emisních povolenek prudce stoupá. Cena však neporoste do nebe, protože při ceně přes 100 eur za tunu se již emitentům vyplatí zaplatit pokutu za nedodání povolenky, která činí právě 100 eur za tunu. Jedna skupina analytiků předvídá i další pokračování růstu ceny povolenek, a tedy cestu k vyššímu podílu výroby z plynových zdrojů, jiná skupina zase předpovídá pád ceny a argumentují např. obrovským přebytkem po odstavení řady německých (a nejen německých) uhelných elektráren v horizontu několika následujících let.

Dalším faktorem, vstupujícím do úvahy o vývoji cen povolenek, je pomalý, ale vytrvalý odliv průmyslové výroby do jihovýchodní Asie, kde nejsou tak přísné ekologické limity a cena lidské práce je výrazně nižší.

Která skupina analytiků má lepší věštecké schopnosti, ukáže čas.

Váš kontakt

Königstor 20
34117 Kassel
Tel.: +49 (0) 561 99858-0 
E-Mail: presse[at]wingas.de