Tiskový servis společnosti WINGAS.

Vždy aktuální informace

01.11.2018

Výhledy primárních energetických zdrojů v dodávkách tepla v ČR

zdroj: Viessmann

I přes hlásané globální oteplování patří teplo mezi primární potřeby lidí. To se týká zejména dodávky tepla domácnostem, ale je nutné pamatovat i na dodávky tzv. technologického tepla, neboli tepla pro průmyslové podniky. Samostatnou kapitolou, kterou zde nebudeme rozebírat, je výroba tepla za účelem výroby elektřiny. Jak se vyvíjí spotřeba tepla a jakými primárními energetickými zdroji je tato spotřeba pokrývána?

Dodávka tepla v ČR

Začněme ale od začátku. Tuzemská spotřeba tepla dle poslední zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016 činí 104,9 PJ. Z toho uhlí a uhelná paliva pokrývají 58,5 %, plyn 30,1 % a obnovitelné zdroje 10,3 %. Na ostatní zdroje (zejm. teplo z jaderných elektráren a odpadů) připadá cca 1,1 %.

Domácnosti nakupují cca 44,3 PJ, což představuje zhruba 42 % celkové dodávky tepla. Dle údajů Českého statistického úřadu získaných z posledního sčítání lidu v roce 2011 je v ČR celkem 4,1 mil. trvale obydlených bytů, z nichž cca 3,3 mil. je napojeno na centrální zásobování teplem. Do tohoto čísla jsou započítány domovní/blokové kotelny a soustavy centrálního zásobování teplem. Dálkovým teplem bylo v roce 2011 zásobováno něco přes 1,4 mil. bytů.

Dálkovým teplem je (dle dat z roku 2011) zásobováno přes 80 % bytů ve městech nad 20 tisíc obyvatel a kolem 76 % obyvatel ve městech nad 100 tisíc obyvatel.

Z lokálních zdrojů (v tomto případě vč. domovních a blokových kotelen) se nejvíce respondentů z řad domácností přihlásilo k plynovému vytápění 61,8 % lidí, k uhlí a briketám 14,6 %, k vytápění dřevem 12,4 % a elektřinou 11,2 %.

Statistická data nemusejí být zcela přesná, nicméně i tak dávají celkem ucelený obraz o tom, jak si Česká republika stojí v dodávkách tepla. Teplárenské zdroje s převažujícími uhelnými palivy (s největším zastoupením hnědého uhlí) dodávají cca 58 % své dodávky průmyslovým a dalším podnikům a zbylých 42 % domácnostem. V domácnostech naopak výrazně převažují plynové zdroje nad ostatními zdroji vytápění.

Vývoj na trhu s teplem

V roce 2010 byla celková dodávka tepla 120,5 PJ, tedy v porovnání s roce 2016 větší o cca 15 %. V tomto roce byl podíl uhlí jako primárního zdroje pro dodávky tepla ve výši 65,2 %, plynu 28,2 % a obnovitelných zdrojů 4,7 %. Je zde tedy patrný mírný přesun z uhelných zdrojů k plynovým a obnovitelným.

To je zapříčiněno zejména ekologizací teplárenských provozů, kdy některé z nich zaměnily uhelný kotel plynovým, či používají biomasu pro spoluspalování s uhelnými palivy. V teplárenství vyvstal v současné době velmi aktuální problém s vysokou cenou emisních povolenek díky reformě systému EU ETS na podzim minulého roku. Reforma znamenala enormní zdražení emisních povolenek z úrovně okolo 5 eur za tunu na dnešní hodnotu přesahující 20 eur za tunu. Teplárny dnes dostávají bezplatně jen jednu třetinu své potřeby a zbytek musejí nakupovat na trhu, ev. musejí snížit svoji produkci CO2. Cena povolenek může u menších teplárenských subjektů vést až ke kolapsu teplárenské společnosti s následky na město, kam daná teplárna dodává teplo.

V domácnostech zase probíhají dotační programy, ať již tzv. kotlíkové dotace, nebo i program Nová zelená úsporám. Kotlíkové dotace mají za cíl nahradit staré uhelné kotle moderními zařízeními. Z výsledků je patrné, že trendem v domácnostech začínají být plynové kotle. Tento trend je patrný i u nově stavěných bytů, kdy přes 47 % bytů postavených mezi roky 2010 a 2016 využívá plyn pro vytápění. Ve stejném období celkem 26,5 % domácností si zvolilo pro vytápění tepelná čerpadla, solární či elektrická vytápění, k dodávce tepla z dálkového zdroje se připojilo 14,2 % a jen 11,1 % domácností v nových bytech zvolilo vytápění tuhými palivy.

Tepelná čerpadla a vytápění pomocí solární energie (ať již formou termálních článků, přenášejících energii do teplé vody, nebo formou fotovoltaických článků s bateriovým systémem s následným vytápěním elektřinou) jsou hlavními konkurenty plynu.

Náhrada zastaralého topného systému za pomoci jednoho z výše uvedeného dotačního programu je však určen pro bohatší obyvatele, protože dotace v drtivé většině příkladů nepokryje veškeré náklady spojené s novým systémem vytápění. Domácnost si celou investici musí zaplatit a pak dostává zpětně část svých nákladů.

Plyn také není zavedený úplně všude. V menších obcích, kde velmi často není k dispozici, se plynárenským společnostech ekonomicky nevyplatí zavádět plynárenské sítě. Malé obce, zejména ty v mírně chudších regionech, kde lidé nejsou schopni si pořídit moderní systémy pro vytápění, jsou pak často zamořeny hustým kouřem z lokálních topenišť, kde místní obyvatelé pálí „všechno, co hoří“.

Očekávaný vývoj

Velké teplárny musí vyřešit problémy spojené s vysokou výší ceny emisních povolenek. Je možné, že se jim podaří vyjednat si nějakou formu státní pomoci. V opačném případě se vysoké ceny promítnou do ceny tepla v nejbližších letech, což může zejména u uhelných zdrojů s relativně nízkou cenou tepla vést ve městech k masivnímu odpojování a náhradě lokálními zdroji. Těmito zdroji by s největší pravděpodobností byly plynové zdroje, příp. tepelná čerpadla. Solární články na střechách panelových domů, schopných zásobovat teplem celý panelový dům, jsou nereálné.

Asi by bylo žádoucí, aby velké teplárenské soustavy fungovaly i do budoucna. Systémy centrálního zásobování teplem s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla se budovaly dlouhé roky a jen málo evropských zemí má takovéto systémy. Navíc rozpadem těchto soustav by zmizela výroba elektřiny na úrovni 10 – 12 TWh, což je pro naši soustavu celkem zásadní (tuzemská čistá spotřeba v roce 2017 činila dle údajů společnosti ČEPS celkem 66,4 TWh).

Výstavba nového bydlení a velké rekonstrukce, na které si lidé půjčují peníze, budou nejspíše mírně stagnovat s ohledem na regulaci podmínek hypotečních úvěrů České národní banky, účinné od 1.10.2018. Nakolik to bude mít vliv i na náhradu systémů vytápění je otázkou, protože zde se jedná o investice v řádu nižších stotisíců a s největší pravděpodobností budou kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám pokračovat ještě několik let.

Pokud se podaří udržet na trhu stávající teplárenské soustavy, tak velmi pravděpodobně bude postupovat trend postupné náhrady uhelných zdrojů vlivem dožívání starých zdrojů za zdroje plynové a obnovitelné.

U domácností budou nejspíše pokračovat trendy moderních tepelných zdrojů, kterými jsou plyn, tepelná čerpadla a solární zdroje. O tom, které zdroje budou převažovat, budou rozhodovat marketingové strategie a šikovnost obchodních zástupců jednotlivých typů zdrojů.

Váš kontakt

Königstor 20
34117 Kassel
Tel.: +49 (0) 561 99858-0 
E-Mail: presse[at]wingas.de